Korespondence

OBČANÉ ZA SVÁ PRÁVA
KRAJSKÉ SDRUŽENÍ V PRAZE
Rooseveltova 5, 160 00 PRAHA 6
Mail: [email protected]

V Praze dne 3.května 2006

Nejvyšší státní zastupitelství ČR v Brně

Vážená paní JUDr. Renata Vesecká
nejvyšší státní zástupkyně
do vlastních rukou

Jezuitská 4
660 55 Brno

Věc: Žádost o procesní i věcné prošetření postupu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 čj.2 ZN 3001/2005-6. Je důvodné podezření, že za období 2000 - konec roku 2006 může celková škoda na státním rozpočtu přesáhnout 100 milionů Kč

Vážená paní nejvyšší státní zástupkyně,

dne 31.10.2005 vydala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Mgr. Zdeňka Švecová USNESENÍ čj. 2 ZN 3001/2005-6, kterým zamítla naší stížnost ve věci výplaty finančních příspěvků na mandáty krajských zastupitelů v hl.m.Praze a v poučení nám sdělila, že proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. /Příloha č.1/. Dne 25.dubna 2006 sdělila v ČTK politická strana SNK-ED, že zvažuje zpochybnění voleb, pokud stát nevyplatí této straně příspěvek za mandáty./Příloha č.2/. Vzhledem k tomu, že je tímto prohlášením ohrožena legitimita voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se budou konat 2-3. června 2006, dovolujeme si Vás požádat, abyste osobně dohlédla na řádné vyšetření našeho podání. Účelem tohoto podání je jednoznačně podpořit vládu ČR, zejména její usnesení č. 998 ze dne 29. září 1999 /Příloha č.3/ a současně zamezit možnosti, aby po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo možno s úspěchem napadnout legitimitu těchto voleb.

1. Dosavadní průběh, týkající se mandátu pražského zastupitele do kraje

Podle Ústavy ČR byla Praha do 31.prosince 1999 hlavním městem a obcí. Z tohoto důvodu se konaly v Praze volby do Zastupitelstva hl.m.Prahy podle zákona o obcích. Podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků se stala Praha od 1.ledna 2000 hlavním městem, obcí a krajem. Podle tohoto ústavního zákona nemá Praha vůbec žádnou výjimku vůči ostatním krajům. Proto se měly v roce 2000 uskutečnit v Praze volby podle zákona č. 130/2000 Sb "O volbách do zastupitelstvech krajů". Z tohoto důvodu vláda ČR svým usnesením č.998 ze dne 29. září 1999 /Příloha č.3/ schválila návrh ústavního zákona o zkrácení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy. Tento návrh přednesl z pověření vlády ministr vnitra pan Václav Grulich dne 1. 12. 1999 v poslanecké sněmovně /Příloha č. 4/. Na základě vystoupení pražských poslanců p. Krátkého, Fischera a Šplíchala ministr vnitra stáhl tento návrh zpět /Příloha č. 5/. Jedním z argumentů poslance Krátkého bylo: "Předčasné volby v Praze by kromě nemalých finančních nákladů znamenalo i obtěžování obyvatel Prahy volbami do stejného tělesa, do kterého volili v roce 1998".

Podle připomínek poslanců a ve spolupráci s představiteli hl.m.Prahy byl proto problém voleb zastupitelstva hl. m. Prahy řešen zákonem o hlavním městě Praze. Jeho procesní průběh v Parlamentu je uveden v Příloze č. 6. Základem celé nastalé situace byl schválený § 121, který zní:

"Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002".

Na nastalou skutečnost reagoval jako první občan hlavního města Prahy pan Petr Š t ě p á n e k, který na § 121 podal dne 13.8.2000 ústavní stížnost /Příloha č. 7/. Ústavní soud svým usnesením IV.ÚS 494/2000 ze dne 4. října 2000 tuto stížnost odmítl. Tím, že se obsahem stížnosti dále nezabýval, udělal Ústavní soud podle našeho názoru první, velice závažné pochybení.

Druhým, kdo podal ústavní stížnost na zrušení § 121 zákona č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, byl občan hl. m. Prahy ing. Karel Berka, který však napadl i příspěvek na mandát člena krajského zastupitelstva, který činí 250 000 Kč ročně na jednoho krajského zastupitele. Současně však dokazoval, že je tím porušen odst. 5 Ústavy, podle kterého je politický systém v ČR založen a svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy. /Příloha č. 8/. Pokud totiž některé politické strany dostanou cca 100 milionů Kč za nevolby, to je bez nákladů na volby, tak je tato soutěž jednoznačně porušována.

Ústavní soud také tuto stížnost odmítl svým čj. ÚS 62/03 ze dne 22. září 2003. Jako velice závažnou indicii uvádíme, že členem senátu byl JUDr, Miloslav Výborný, který jako poslanec poslanecké sněmovny byl přímým aktivním účastníkem schvalovacího procesu a měl se tudíž pro zaujatost z tohoto senátu v tomto případě vyloučit. Ještě zajímavější je zdůvodnění Ústavního soudu, který obrátil pořadí této ústavní stížnosti, neboť nejprve sdělil, že není příslušný, pokud se týká procesního postupu k volbám , dále že není příslušný k otázce příspěvku na mandát a k zásadnímu požadavku, týkajícímu se mandátu, se odmítl vyjádřit. Tím, že se Ústavní soud obsahem stížnosti dále vůbec nezabýval, dopustil se podle našeho dalšího , velice závažného pochybení.

2. Dosavadní průběh, týkající se výplaty příspěvku na mandát krajského zastupitele v hl. m. Praze.

A. Protože z § 121 přijatého zákona o hlavním městě Praze v roce 2000 nevyplývalo, že by zastupitelé hlavního města Prahy, zvolení podle zákona o obcích měli mít nárok na příspěvek na mandát za volby do kraje, předložila dne 27.10. 2000 skupina poslanců : Marek Benda, Pavel Svoboda, Cyril Svoboda, Karel Šplíchal, Vladimír Doležal, Tomáš Kladívko poslanecký návrh zákona o sdružování v politických stranách /Příloha č. 9/. Jeho jedinou zásadní změnou bylo toto:

Původní text: § 20, odst. 7

Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 1 000 000 Kč a na mandát člena krajského zastupitelstva činí ročně 250 000 Kč.

Nový text:

Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 1000 000 Kč a na mandát zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.

V důvodové zprávě je uveden právní názor ministerstva vnitra, podle kterého náleží příspěvek na mandát člena krajského zastupitelstva jen členům zastupitelstev 13 krajů, neboť zákon o hlavním městě Praze výslovně nestanoví postavení zastupitelů hlavního města jako zastupitelů kraje a dále že zastupitelstvo hl.m.Prahy je voleno podle j i n é h o z á k o n a, než ostatní krajská zastupitelstva, a to podle zákona o volbách do zastupitelstev o b c í. /Příloha č. 10/.

Poznámka: Podle zákona o obcích bylo hlavní město Praha při posledních volbách, konaných v roce 2002, rozděleno do pěti volebních okrsků. To ale v žádném případě zákon o volbách do krajů nepřipouští.

Důležitým dokumentem je též stanovisko vlády ČR. Ve svém usnesení č.1189+P ze dne 27.listopadu 2000 /Příloha č.11/, že dává poslanecké sněmovně v úvahu, zda by nárok politických stran a politických hnutí na příspěvek na mandáty neměl v případě hlavního města Prahy mít odloženou účinnost až po následující volbách v roce 2002.

Toto důležité stanovisko vlády však zpravodaj poslaneckého návrhu zákona /Příloha č. 10/ p. S t a r e c vůbec neuvedl. Naopak, sdělil, že "dopad na státní rozpočet, byť je to částka v milionech, ale upřímně řečeno, je to částka malá" /citace ze stenoprotokolu/. Ve skutečnosti tato částka za období 2000 - konec roku 2006 přesahuje 100 milionů Kč!!! To přece není vůbec malá částka!!!

B. Prezident republiky pan Václav Klaus vyhlásil volby do krajů na dny 5. a 6. listopadu 2004. V souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev krajů č. 130/2000 Sb., který se týká podle našeho názoru i hlavního města Prahy, jsme se dostavili dne 18. 10. 2004 na odbor správních agend MHMP a dále k předsedovi kontrolního výboru zastupitelstva hlavního města Prahy a požadovali jsme volební lístky do kraje Praha. Protože nám bylo vydání těchto volebních lístků odmítnuto, požádali jsme o pomoc prezidenta republiky svým podáním ze dne 2. 11. 2004 /Příloha č.12/. Pan prezident nám odpověděl svým dopisem ze dne 19.listopadu 2004 čj. KPR 11 299/2004 /Příloha č. 13/. V tomto dopise je mj. uvedeno: Odpovídám na Váš dopis ze dne 2. listopadu t.r. týkající se voleb za zastupitelstva hlavního města Prahy. Hlavní město Praha je obcí a současně má postavení kraje. Krajem jako takovým však není: jeho právní postavení se řídí především zákonem č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze a pouze podpůrně - tam, kde zákon č. 131/2000 Sb. neobsahuje vlastní úpravu - se použijí i další zákony upravující postavení obcí či krajů.

Vzhledem k výše uvedenému stanovisku jednoho z nejvyšších ústavních činitelů České republiky jsme dne 3. února 2005 požádali pana Mgr. Bohuslava Sobotku, ministra financí ČR, že pro další vyplácení příspěvků na mandát politickým stranám v pražském zastupitelstvu není důvod. /Příloha č. 14/ Namísto toho nám ministr financí sdělil, že problematika volebních zákonů spadá do gesce Ministerstva vnitra a že jej o našem upozornění informuje.

Z ministerstva vnitra nám dne 2. března 2005 přišla pod čj. VS-117/vol/1-2005 odpověď : Závěrem upozorňuji na skutečnost, že Ministerstvu vnitra nepřísluší podávat závazný výklad právních předpisů, k tomu je příslušný nezávislý soud. Sdělení ve věci je proto pouze právním názorem. /Příloha č. 15/.

Zásadní záležitostí však je, že dopis p.Mgr. Bohuslava SOBOTKY, ministra financí čj. 06/22 945/2005-124 ze dne 11. února 2005 / Příloha č. 16/ nebyl vůbec podepsán. Jsme totiž přesvědčeni, že v daném případě mělo ministerstvo financí postupovat stejně nekompromisně jako v případě Evropských demokratů - to je zastavit vyplácení příspěvků na mandát politickým stranám v pražském zastupitelstvu - na základě stanoviska ministerstva vnitra /Příloha č. 15/ a strany se měly o vyplácení příspěvků obrátit na soud.

Protože uvedený postup, kdy není ministr podepsán na závažném dopise, odporuje zákonu, a ve svém důsledku ministry nepodepsané dopisy, brané jako platné, by byly právním nihilismem, podali jsme dne 7.března 2005 trestní oznámení. Zásadním účelem tohoto podání bylo, jak vyplývá i z textu podání, aby se ministerstvo financí či jiné příslušné státní orgány zabývaly prošetřením skutečnosti, zda je příspěvek na mandát politickým stranám vyplácen v souladu s ústavou. Pokud není, dosahuje škoda na veřejných finančních prostředcích ke konci roku 2006 cca 100 milionů Kč.

3. Média a veřejná informovanost

Vzhledem k mediální blokádě zveřejnilo naše občanské sdružení dne 13. června 2003 v MF DNES inzerát, s nadpisem VAROVÁNÍ, /Příloha č.17/ ve kterém důrazně upozornilo na závažný problém financování politických stran, zastoupených v pražském zastupitelstvu. Do té doby činila částka za příspěvek na mandát vyplácená ze státního rozpočtu 27,5 milionů Kč. Žádné státní orgány na tak důležité upozornění vůbec nereagovaly.

Co je však ještě horší a vyvolává velice závažné pochyby: v odborném periodiku pro ekonomické otázky obcí a měst "Obec a finance" je v čísle 1-2001 /Příloha č.18/ uveden nosný článek tohoto čísla "Kraje - rok první". V něm byly podrobně uvedeny veškeré informace o nových krajích, vzniklých podle zákona o volbách do krajů v listopadu 2000. Článek obsahuje celkem tři tabulky. První z nich má název KRAJE - Demografické a administrativní údaje, druhá KRAJE - Ekonomické údaje. V obou těchto tabulkách je uvedeno celkem 14 krajů. Ale v tabulce 3 - KRAJE - politické složení, je Praha vynechána. Důvod je jednoduchý: v prvním sloupci této tabulky je uveden počet členů zastupitelstva. Podle zákona o krajích je zde uvedeno u všech 13 krajů maximálně 65 zastupitelů. Kdyby bylo podle pravdy uvedeno, že má Praha 70 zastupitelů, tak by se odborná veřejnost v z b o u ř i l a.

V tomto případě je na nejvyšším státním zastupitelství, aby prověřilo, zda se skutečně jedná o "náhodu", či je zde důvodné podezření na příklad k naplnění § 163a Účast na zločinném spolčení či jiného trestného činu. Pokud se týká prokázání "úmyslu", je třeba vycházet z toho, že se zřejmě jedná o osoby, které měli možnost na rozdíl od běžných občanů získat veškeré relevantní informace od svých poradců, či se aktivně tohoto procesu zúčastnili.

4. Závěr

Podle zákona o volbách do krajů, tedy i do kraje Praha, může mít krajské zastupitelstvo maximálně 65 členů. Z této skutečnosti vychází i zákon č.424/1991 Sb, podle kterého byl schválen příspěvek na mandát ve výši 250 000 Kč na jednoho krajského zastupitele za rok. Tím, že má pražské zastupitelstvo 70 členů, samo popírá, že je krajem. Nikdo z těchto 70-ti zastupitelů nemá proto podle našeho názoru nárok ani na 1 Kč státního příspěvku na mandát. Volby do pražského zastupitelstva, v souladu se stanoviskem ministerstva vnitra, a s přihlédnutím k vyjádření prezidenta republiky, byly a jsou volbami obecními. Proto také při posledních volbách v roce 2002 byla Praha rozdělena do 5 volebních obvodů, přesně podle zákona o volbách do obcí. Toto dělení v žádném případě nepřipouští zákon o volbách do krajů.

Vážená paní nejvyšší státní zástupkyně, obracíme se na Vás s důvěrou, že prověříte výše uvedené skutečnosti a přijmete taková opatření, aby v žádném případě nebylo možno např. pro porušení Ústavy čl. 5 či z jiných důvodů napadnout výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, konaných ve dnech 2. a 3. června 2006. Současně si dovolujeme Vás požádat o Vaše písemné stanovisko.

V hluboké úctě

Občané za svá práva v Praze
občanské sdružení

Ing. Karel Berka
předseda

Ing. Aleš Moravec
místopředseda

Seznam příloh, které jsou nedělitelnou součástí tohoto podání:

PŘÍLOHY: celkový počet 18

1/ Usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Č.j. 2 ZN 3001/2005-6 ze dne 31. 10. 2005

2/ SNK-EZ zvažuje zpochybnění voleb, pokud stát nevyplatí mandáty ČTK 25. 04. 2006

3/ Usnesení vlády č. 998 ze dne 29. září 1999

4/ Poslanecká sněmovna 1998 - 2002, sněmovní tisk 384 Zákon o zkrácení funkčního období zastupitelstva HM Prahy

5/ PČR, PS 1998-2002 stenoprotokol ze dne 1. prosince 1999 Vládní návrh zákona o zkrácení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy

6/ Poslanecká sněmovna 1998 - 2002 Sněmovní tisk 763 Návrh zákona skupiny poslanců o sdružování v politických stranách

7/ Ústavní stížnost pana Petra Štěpánka ze dne 13. 8. 2000

8/ Ústavní stížnost ing. Karla Berky ze dne 28. 1. 200

9/ Poslanecký návrh zákona o sdružování v politických stranách včetně záporného stanoviska ministerstva vnitra

10/Návrh poslanců Marka Bendy, Pavla Svobody, Cyrila Svobody, Karla Šplíchala, Vladimíra Doležala a Tomáše Kladívka na změnu zákona o sdružování v politických stranách

11/ Usnesení vlády č. 1189+P ze dne 27. listopadu 2000

12/ Dopis Občanů za svá práva v Praze prezidentu republiky ve věci účasti na krajských volbách v hl.m.Praze ze dne 2. 11. 2004

13/ Z pověření prezidenta republiky Václava Klause dopis jeho kanceláře Č.j. KPR 11299/2004 ze dne 19. listopadu 2004 ve věci voleb do Zastupitelstva hl.m.Prahy

14/ Dopis Občanů za svá práva v Praze ministru financí Mgr. Bohuslavu Sobotkovi ve věci vydávání finančních příspěvků za mandáty krajských zastupitelů v hl.m.Praze bez právního důvodu ze dne 3. 2. 2005.

15/ Dopis ministerstva vnitra Č.j. VS-117/vol/1-2005 ze dne 2. března 2005 - pouze právní názor s odkazem na příslušný nezávislý soud

16/ Dopis Mgr. Bohuslava Sobotky, ministra financí Č.j. 06/22 945/2005 - 124 ze dne 11. února 2005. Dopis není nikým podepsán.

17/ Inzerát VAROVÁNÍ, uveřejněný dne 13. června 2003 v MF DNES.

18/ Časopis OBEC A FINANCE, článek "Kraje - rok první" Číslo 1-2001