. Občané za svá práva v Praze

Občané za svá práva v Praze

Kausy

Testcom

TISKOVÁ ZPRÁVA

V Praze 1. 2. 2007

Celková škoda vzniklá nezákonnou činností p. Mlynáře a společnosti Testcom servis s.r.o.

Omluva občanům České republiky za odeslání pracovní studie k případu pana ministra Mlynáře a spol. Došlo k ní chybou neobeznámeného operátora našeho Občanského sdružení.

Škoda je ve výši 13,7. mil. Kč a vznikla státu respektive Státní příspěvkové organizaci Testcom. Tato částka měla přijít na její účty, případně tam zůstat a ne na účet nezákonně založené Testcom Servis s.r.o (dále TS s.r.o.).

Není možné provádět nezákonnou činnost a když vás při ní chytnou tvrdit, že nevznikla škoda, že přeci něco zůstalo – to bylo těch 7,9 mil. Kč co policie ČR zabavila na účtu s.r.o. poté, co se věc začala vyšetřovat.

Znění zákona 219/2000 Sb. o Státním majetku je zcela jednoznačné v tom, že“ ...stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti. K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády…” Zakládat s.r.o. se ministerstvům nepovoluje vůbec! Hlavním smyslem tohoto ustanovení je zabránit ministerstvům v obcházení zákona o veřejných zakázkách. Obchodní zákoník nikdy nerozlišoval akciové společnosti na státní, městské a ostatní – soukromé. Totéž platí pro s.r.o. Tyto společnosti jsou pouze jedny. V nich rozhodují pouze lidé, kteří jsou ve společnostech zapsáni v představenstvu nebo v dozorčí radě a nikdo jiný, ani pan president, ani předseda vlády, ani ministr, ani primátor nemají právo cokoliv činit ve společnostech, kde mají příslušní vlastníci 51 % majetku. Jen následně prostřednictvím valných hromad společností a v ní lidí vlastníkem do nich dosazených, kteří mu také nemusí vyhovět. Ti se tam rozhodují dle svého vlastního rozumu a svých přání a lobování. Z hlediska práva je tedy založení obchodní s.r.o. soukromou společností, kde má stát případně spoluúčast nebo větší část majetku a kde o všech finančních operacích rozhodují pouze statutární zástupci společnosti.

Přesná výše škody vyplynula ze zákonů ČR, ze soudního jednání, ze smluv uzavřených mezi TS s.r.o. a státní příspěvkovou organisací Testcom a Ministerstvem Informatiky, z faktur, z výpisů z účtů a v neposlední řadě ze zjištění Policie ČR. Uzavírání těchto pro stát nevýhodných smluv bylo umožněno vyhazovem bez udání důvodů Ing. Radko Hochmana CSc. a jmenováním Mgr. Chmelíčka ředitelem Testcomu dne 11. 6. 2003. To umožnilo podepisování vzájemných smluv a faktur mezi Testcomem, Testcom Servisem s.r.o. a Ministerstvem informatiky.

Vyčíslení škody:

1) Škoda vznikla nezákonným převodem státních peněz z rezervního fondu státní příspěvkové organizace Testcom ve výši 7,5 mil Kč dne 23.10. 2003 na účet TS s.r.o. nezákonně založené dne 30. 9. 2003. Rezervní fond je určen zákonem pro státní organizace a nelze ho použít na zakládání s.r.o. nebo a.s. Tuto s.r.o. založili Mgr. Chmelíček a ing Novotný jako jednatelé, pan Mlynář jako předseda a ing. Bérová a pan Frankl jako členové dozorčí rady.

2) Další částka nezákonně převedená na účet TS s.r.o. bylo 2,97 mil. Kč, které fakturoval TS s.r.o. Testcomu dne 23.3.2004 za fiktivní nehmotný majetek.

3) Posledním příjmem TS s.r.o. byla částka 3,2 mil Kč, kterou fakturovala společnosti EKONOMIA - HOSPODÁŘSKÉ NOVINY v lednu a únoru 2004 (dvakrát po 1,6 mil Kč). Tento příjem byl umožněn smlouvou o pověření TS s.r.o správou Portálu veřejné správy a smlouvou o vydávání Obchodního věstníku mezi Ekonomií a TS s.r.o. ze dne 18. 12. 03. Tyto částky byly fakturovány ještě 3 měsíce po dopisech Ministerstva financí a samotného ministra ing. Sobotky ze dne 4. 12. 2003 na Testcom a na Ministerstvo informatiky, že založení TS s.r.o. a použití reservního fondu je nezákonné se všemi důsledky. Pan Mlynář zrušil TS s.r.o. až 28.2.2004 po dvou interpelacích v Parlamentu ČR a po dopisu od odborové organizace a zpráv v tisku, když již bylo jasné, že tuto nezákonnou činnost nelze dál provozovat.

Obviněným v této kause nejvíce přitížilo to, že uvedli v omyl vládu ČR. Usnesením vlády č.503 z 12.11.2003 převedla vláda ČR vydávání Obchodního věstníku na Min. Informatiky s tím, že jej bude vydávat prostřednictvím příspěvkové organizace Testcom. Ale místo toho přešla tato výnosná fakturace na TS s.r.o. právě dle Smlouvy o vydávání Obchodního věstníku. TS s.r.o. si smluvil odměnu ve výši 20 milionů ročně, které bude fakturovat Ekonomii - Hospodářským novinám v měsíčních splátkách po 1,6 mil Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno, že bude neprodleně zahájeno jednání o prodloužení smlouvy. Proto také Hospodářské noviny tak hlasitě obhajují p. Mlynáře a spol.

Podle soudu tento trik dlouhodobě plánovali jednak založením TS s.r.o. tak i převodem vydávání Obchodního věstníku z Ministerstva spravedlnosti na Ministerstvo informatiky. A to jim dle našeho uvažování nejvíce přitížilo - že podfoukli vládu.

Celková škoda tedy odpovídá 7,5 + 2,97 + 3,2 = 13,67 mil

4) Rozdělení částky 13,7 mil Kč.

Z této celkové částky bylo použito přibližně 460 tis. na jejich odměny a na odměny za právní služby !!!! Dalších 5,3 mil. bylo převedeno na Capital Internet Publishers Dr.Baránka. Co se s těmito penězi následně stalo Policie ČR nezjistila, ačkoliv pokud byly získány nezákonně, měly být na účtu CIP blokovány stejným způsobem jako zůstatek 7,9 mil. Kč na účtu TS s.r.o.

S příjmy TS s.r.o. bylo tedy naloženo takto 7,9 + 0,46 + 5,3 = 13,66 mil

Přestože státní příspěvková organizace Testcom zaměstnává přibližně sto odborníků na informační technologie, byla správou portálu pověřena TS s.r.o. ačkoliv neměla žádné odborné zaměstnance. Proto se soud domníval, že TS s.r.o. byla založen záměrně za účelem získávání peněz pro její zakladatele. Ty pak mizely v CIPu – a neznámo ve kterých kapsách. Ačkoliv je p. Mlynář hlídal, jak sám tvrdí, aby se někde neztratily.

Občanské sdružení Občané za svá práva vzniklo v Plzni v květnu 2001 na obranu nespravedlivě stíhaných občanů a jejich šikanování úřady. Na rozdíl od jiných podobných organizací jako jsou například Transparency International, které o korupci pouze diskutují, ale prakticky nic proti ní nečinní, naše sdružení je zaměřeno na skutečný boj. Podrobnosti jsou popsány v Ekonomicko právní studii o boji s korupcí, kterou vydalo naše sdružení a kterou přikládáme k této zprávě.

V našem boji vycházíme z bohatých zkušeností jako privatizační komisaři nebo zastupitelé Hl. m. Prahy zvolení za Dr. Hromádkovou. Případně ze zkušeností z maringotek, kde v dobách normalisace kvetlo podhoubí kverulace. A ne malé.

Při začátcích privatizace jsme došli k názoru, že jde jen o šizuňkování ze strany VLÁDNOUCÍCH POLITIKŮ ve spojení s jejich kamarády a případně se soudruhy na ministerstvech. Ministerstvo Privatisace bylo totiž založeno z devisového a majetkového odboru Federálního Ministerstva Financí. Ano, to je ten odbor, co vozil Bilakovi dolary a marky do Moskvy v kufrech na bohulibé činnosti v západních státech. Proto také vznikl Tuzex- aby jim lidičky dávali do kasičky tyto platné penízky.

Po těchto zjištěních jsem já osobně řekl na shromáždění Privatizačních komisí ČR p. ministru ing. Ježkovi, že tímto švindléřským způsobem privatizace se zlapkuje veškerý pořádný majetek v ČR. Pan ministr mi za to slíbil, že mi nechá useknout pracky !!! Přesně doslova to pan ministr řekl. Že jsem měl pravdu já a ne pan ministr Ježek, se můžete přesvědčit na pozůstatcích v Konsolidačni Agentuře, kde skončilo po nádherném úřadování panů Ježka, Kočárníka, Dlouhého, Dyby, Klause a dalších neskutečných celkem 800 miliard. Slušná to sumička.

To jsme vše věděli a proto jsme vstoupili do protikorupční strany pí Hromádkové. Bohužel to tam nebylo takové, jak nám slibovala. Byli jsme však zvoleni do Zastupitelstva Hl. m. Prahy. Tam jsme odhalili další šizuňkování. Například nákup vozů Metra bez řádného výběrového řízení a za téměř dvounásobné ceny - u nás stál jeden vůz přibližně 58 mil Kč zatímco v Paříži pouze 29 mil. I když se technicky lišily, velikost byla stejná. Dále zločinný prodej a nezákonná privatisace Pražské vody. Pokud by vodu v Praze zajišťovala Veřejně prospěšná společnost, jak jsme vehementně navrhovali, mohl by dnes 1m3 nyní stát cca 27 Kč místo současných 49,60 Kč. Občanům i Praze tím vznikly miliardové škody !!! Podobných kauz jsme odhalili desítky. Bohužel bez potrestání viníků. To jsme tehdy ještě neuměli.

Proto jsme se museli dohodnout s jinými a naučit se je trestat právním způsobem.

Naši politici jsou nejprolhanější skupinou společnosti a prolžou se vším - když jim nedokážete opak. Jako čert kříže se však bojí dvou věcí. Jednou je televizní kamera a druhou trestní oznámení na dokazatelné skutečnosti.

Vzhledem k tomu, že korupce rozežírá morálku národa jako rakovina a nikdo z politiků proti tomu nic skutečně nedělá, rozhodli jsme se proti tomuto stavu založit sdružení Občané za svá práva.

Kauz máme přehršle – jedna z nich se dotýká všech občanů. Z ní vyjímáme. ČEZ zdražuje monopolně elektřinu, jak se mu zachce. Manažeři ČEZu si z našich peněz rozdávají stamilionové odměny. Při tom je to a. s. ve které vládne stát přes své dosazené lidi. Platy v ČR jsou okolo 20 tisíc zatímco v západní Evropě okolo 80 tis. A to máme mít ceny stejné ???

Na náš dotaz, proč Energetický úřad monopolní cenu elektřiny nereguluje, nám úřad odpověděl, že dle zákona jim přísluší pouze regulace cen za dopravu proudu. !! Na dotaz, proč tedy nereguluje cenu stát, nám předseda vlády ing. Paroubek odpověděl, že státu zabraňují v regulaci ceny zákony. Pak ovšem nemluví pravdu. Neboť zákony schvalovali oni a v ČEZu má stát svoje lidi tam dosazené, kteří nás právě mají chránit před monopolem ČEZu. Což nečiní.

Další případ. Byli jsme v parlamentu na konferenci – “Důvěra občanů v politiku a politiky“. Příznačné je, že konferenci vedli Transparency International a Dr. Zaorálek. Ke slovu nás nepustili – ta důvěra!! Žádali jsme o změnu zákona o Veřejné zakázce, aby v něm byly pořádné sankce a aby nevyhlášení výběrového řízení bylo trestným činem a další omezení. Naše návrhy nám povolili podat pouze písemně!!! A pak nám už hrdina Dr. Zaorálek vůbec neodpověděl ani přes naše urgence. Zákon zůstal jak byl, bez trestů a sankcí. Výborná to práce kecalů.

Právní vědomí a právníci na Ministerstvu informatiky, asi když se vyučovalo vlastnické právo, tak chyběli. Ihned po nástupu p. Mlynáře začaly nezákonnosti. Neudělalo se výběrové řízení na přestavbu 5. a 6. patra v moderní budově !! Jen kytky tam stály přibližně 300 tisíc. Spřáteleným dodavatelům tak bylo rozdáno celkem 12 mil státních peněz, bez jakéhokoliv stropu. Výběrové řízení se přeci nekonalo. Prostě ráj dodavatelů. Pokuta za zneužití těch 12 milionů státních peněz byla obrovská – 30 tisíc. Navíc ji zaplatilo ministerstvo. Pak dělejte výběrová řízení. Co je s tím soužení a možná námitek, když Vám úřad dá takovou směšnou pokutu a ještě se ing. PECINA PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE CHLUBÍ V TELEVIZI JAK NETRESTÁ LUMPÍKY A DÁVÁ MALÉ POKUTY. TEN JE OPRAVDU NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ VE SPRÁVNÉM ČASE

RÁJ KORUPCE V TÉTO ZEMI V EVROPĚ.

Když viděli, že se jim nemůže nic stát, tak pokračovali. Vymysleli si to s.r.o. se všemi těmi triky. Privatizace totiž se zlatými doly skončila. Na nezákonnosti svého počínání byli upozorněni písemně několikrát. Kdo kveruloval byl vyhozen. Ještě 5. 1.2004 psaly Odbory, co je s tím založením s.r.o. Arogantní odpověď sekretariátu z 19. 1. 2004 zněla - o to se nestarejte, vše je v pořádku !!

Zaměstnanci co znali, jak bojujeme s korupcí, nás poté požádali o pomoc. Když to nešlo po dobrém, tak tu pýchu a aroganci musíme zastavit po zlém. Proto to trestní oznámení až z 29. 1. 2004.

Pan Mlynář nás pomlouvá, mně osobně i odboráře, kudy chodí. Náš skvělý neuplacený tisk – ČTK, Hospodářské noviny, Mfd a další a TV Prima dává slovo jen jemu. Je známá pravda, že se má nechat slyšet i druhá strana. To platilo již v Římském právu. Oni asi mají svoje i ty neuplacené noviny. Je to ohromná SVOBODA TISKU 17 let po Vítězném Listopadu. Tady a teď konečně zvítězila Pravda a Láska.

Naše sdružení nemá nic proti panu Mlynářovi a spol. Jen jsme byli nuceni jako odpovědní občané tohoto státu zastavit protizákonná jednání a triky.

Nedovedu si představit, kdyby totéž někdo provedl na Magistrátě. Jen to převedení Rezervního Fondu na soukromý účet. To by byl pane poprask. Nebo nějaký obyčejný účetní. Ten by seděl, až by zčernal.

Ruka zákona konečně spravedlivě ocenila nezákonnosti. Kdyby k tomu došlo již v roce 92 nebo 93 – nemuselo být v Konsolidační Agentuře ztráta 800 miliard Kč.

Celá tisková kampaň i zpravodajství TV Prima spějí k tomu, aby se řeklo “Celý národ si přeje prezidentskou milost pro pana ministra Mlynaře, který byl neprávem odsouzen zlou a nepřející justicí“

PŘIJÍMÁME DALŠÍ BOJOVNÍKY, HRDINOVÉ HLASTE SE.

HOWGH.

Občané za svá práva
Ing. Aleš Moravec.
místopředseda


Kdo sabotoval? Jonášová, nebo Mlynář a spol.?; Neviditelný pes, 6. 2. 2007

Dopis nejvyšší státní zástupkyni , 5. 12. 2007