. Občané za svá práva v Praze

Občané za svá práva v Praze

Kausy

Občan versus metropole

TISKOVÁ ZPRÁVA

Pozvánka na zasedání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v SENÁTU - PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Kde: Valdštejnský palác C2, č. 352, Valdštejnské nám. 17/4, Praha 1

Kdy: Středa 16. července 2008, v 10.45 hodin

VĚC: PETICE "ZA DODRŽENÍ ÚSTAVY A ZA KONÁNÍ SVOBODNÝCH VOLEB DO KRAJE PRAHA V ROCE 2008"

V Praze dne 14. července 2008

Ing. Karel Berka
předseda

Ing. Aleš Moravec
místopředseda


OTEVŘENÝ DOPIS

1/ Vážený pan
Mgr. Jiří JANEČEK
generální ředitel
Česká televize
Kavčí hory
140 70 Praha 4

2/ Vážený pan
Ing. Václav KASÍK
generální ředitel
Český rozhlas
Vinohradská 12
120 00 Praha 2

3/ Vážený pan
JUDr. Milan STIBRAL
generální ředitel
Česká tisková kancelář
Opletalova 5/7
111 44 Praha 1

V Praze dne 14. července 2008

Věc: PETICE „ZA DODRŽENÍ ÚSTAVY A ZA KONÁNÍ SVOBODNÝCH VOLEB DO KRAJE PRAHA V ROCE 2008“

Vážení představitelé veřejnoprávních médií,

dne 29. května 2008 se před zahájením řádného zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy konala na Mariánském náměstí demonstrace – viz www.obcanepraha.cz. Na této demonstraci byla přijata petice „ZA DODRŽENÍ ÚSTAVY A ZA KONÁNÍ SVOBODNÝCH VOLEB DO KRAJE PRAHA V ROCE 2008“. Tato petice bude projednávána v Parlamentu České republiky – ve výboru Senátu pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ve středu dne 16. července 2008 v 10.45 hodin. V souladu se zákony o veřejnoprávním poslání institucí, ve kterých máte nejvyšší výkonnou pravomoc, si Vás dovolujeme požádat:

1. Uveřejnit text petice

2. Uveřejnit pozvánku na jednání senátního výboru na středu dne 16. července 2008 na 10.45 hodin

3. Podat veřejnosti objektivní a vyvážené zpravodajství o průběhu a výsledku projednání petice.

Jak je Vám jistě známo, svobodné volby jsou základní právo občanů, od kterého současná vládní garnitura odvozuje svou legitimitu. V souladu se statutem veřejnoprávních médií informujte prosím veřejnost. Jedině tak prokážete svou službu v nově se rodící demokracii zejména mladé generaci, která se demonstrace aktivně zúčastnila a která s překvapením zjišťuje, jakou cenzuru jste na petici zavedli.

S úctou

Ing. Karel Berka
předseda

Příloha:
1/ Petice
2/ Pozvánka na jednání Senátu



Přepis audiozáznamu ze zasedání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR dne 16. července 2008

Informace občanského sdružení Občané za svá práva v Praze - Otevřený dopis "Svobodné volby v kraji Praha v roce 2008"

Senátor Karel Barták : A teď my máme na 10.45 hod. dánu pevně Informaci občanského sdružení atd. - Ing. Karel Berka. Jsou dvě možnosti. Pane inženýre, že tedy budete souhlasit s tím, že změníme pořadí a že to začneme projednávat hnedka, anebo já vezmu projednávání něčeho jiného a počkáme na 10.45. Jak jste se rozhodl? (Můžeme hned.) Budeme pokračovat. Já myslím, že snad o tom nemusím dávat hlasovat, že měním dobu projednávání… Ale víte, že to raději udělám, třeba přijdou novináři a řeknou, jak to, že jsme začali. Já už jsem dědek podpisový. Prosil bych, jestli můžeme tedy začít projednávat teď. Devět. Děkuji mnohokrát. Chápete, že řeknou, že chtěli přijít na tento bod a my jsme začali jinak.

Zahajuji projednávání informace občanského sdružení Občané za svá práva v Praze - otevřený dopis "Svobodné volby v kraji Praha v roce 2008". Já bych tento problém uvedl asi tak, že příslušné občanské sdružení se na nás obrátilo dopisem ze 27. 6. z Kanceláře Senátu a petenti žádají: "Žádáme, aby bylo projednání petice zařazeno na jednání výboru petičního a ústavně-právního jako samostatný bod jednání a podavatelům petice bylo umožněno osobně seznámit výbor se všemi důsledky neřešené situace." To jsem splnil tím, že jsem dal tento bod na projednávání. Dále petenti mě žádali, aby obsah petice byl prokazatelně předán všem členům petičního výboru Poslanecké sněmovny a Senátu. Já jsem samozřejmě zařídil to, aby to bylo dáno v Senátu, ne v Poslanecké sněmovně, tam moje kompetence nesahá. Všichni tento váš materiál dostali in extenso. Já bych to velmi stručně uvedl asi tak, že samozřejmě standardním způsobem jsem požádal ministra vnitra o vyjádření, ten vyjádření podal a já bych velmi stručně - ještě jsem zařídil schůzku pana Ing. Berky s naší právničkou doktorkou Malinovou, která nám pomáhá v právních otázkách. Podstata je, že se jedná o snahu přijmout řešení, které bylo navrženo již v roce 1999 tiskem č. 384, to byl návrh ústavního zákona o zkrácení funkčního období Zastupitelstva hl. m. Prahy, které ale bylo vzato zpět v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, čili nešlo to dál. Ale bylo tam tehdy v roce 1999 podáno. Podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., se stala Praha od 1. 1. 2000 navíc krajem, vedle postavení obce a hlavního města. Proto v roce 1999 vláda navrhla výše zmíněný tisk, aby se volby do Zastupitelstva Prahy konaly podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů, tj. v letech 2000, 2004 a 2008. Volby do městských částí hl. m. Prahy se mají konat uprostřed těchto volebních období podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tedy nejbližší je 2010. Měly se tak rozdělit po dvou letech volby do krajů. Podrobněji jste měli možnost si to přečíst v důvodové zprávě k petici. Petenti dovozují porušení ústavních článků 101 odst. 1 a 2 - obec je samostatně spravována zastupitelstvem a kraj je samostatně spravován zastupitelstvem. Není proto v souladu s ústavou zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, který v § 1 uvádí, že Praha je samostatně spravovaným zastupitelstvem, má tedy postavení kraje a proč potom se nebudou konat krajské volby na podzim v Praze letos. Takto velmi ve stručnosti jsem se vám snažil kauzu objasnit. Já bych vás ještě informoval o tom, že petenti zaslali tuto petici také petičnímu výboru Poslanecké sněmovny doktorce Rujbrové-Bebarové, ústavně-právnímu výboru ve Sněmovně - panu Marku Bendovi, mně a ústavně-právnímu výboru Senátu - panu senátorovi Jaroslavu Kuberovi. Já si myslím, že teď je vhodná doba, aby poprosil pana Ing. Berku, aby nám řekl to, co sdělit chce navíc, jestli je něco, co jsem nesdělil, co nebylo v příslušných materiálech. A ještě bych vás, pane inženýre, poprosil o to, abyste nás informoval, jak a jestli reagovaly ostatní organizace, na které jste se obrátil. Jenom velmi stručně, protože to bude mít svůj význam, až budu navrhovat nějaké usnesení. Já bych navrhoval, kolegyně a kolegové, on pan Ing. Berka jistě je člověk, který ví, že čas je velká hodnota, ale zase je to věc, která je pro něj velmi důležitá, ale myslím si z formálního hlediska správně, abychom omezili čas jemu nebo dalším lidem na dobu 10 minut, jeho diskusní příspěvek. Má někdo jiný návrh? Když ne, prosím vás o hlasování. Kdo jste pro? Všichni. Děkuji. Pane inženýre, máte slovo.

Ing. Karel Berka : Děkuji za slovo. Za prvé bych chtěl poděkovat panu předsedovi doktoru Bartákovi, že mi umožnil tady vystoupit. Má to hluboký význam, protože ta záležitost, o které hovoříme, se táhne osm let. Nedělám to pouze já, jsou i jiní, kteří v tom dělali. A dostalo se to po osmi letech tam, kam to patří, na půdu parlamentu. Já bych pouze ještě řekl něco o našem sdružení. Naše sdružení má jedinou výjimku, že od nikoho nemáme žádné peníze. Všechno si platíme sami a děláme takové případy, kde jakoby chybí opozice nebo není tady nikdo, kdo by se tomu věnoval a jsou to věci závažného charakteru. Ještě vás trochu potěším, že kvůli tomuto problému jsem byl přijat i komisařem Rady Evropy pro lidská práva, mám tu i kravatu Rady Evropy, takže to je dobře, že vidíte, že si považuji toho, že jsem nejen ve výboru petičním, ale i ve výboru pro lidská práva. A já bych to tady zdůraznil, protože náš protivník, to nejsou, abychom si rozuměli, politické strany, my chceme udělat systémovou změnu. Já bych se tady veřejně zastal v Praze Občanské demokratické strany, na kterou jsou dělány ohromné útoky, právě co se týká situace v Praze. Problém je systémový v tom, že ČR a Praha zejména nejsou připraveny systémově na vládu jedné strany. Pokud byla koalice v Praze, tak nebyl problém spoustu problémů si vyříkat. Nyní, když ze 70 mandátů má ODS v Praze 42, tak vlastně má volné pole působnosti. Já bych pouze řekl trochu historicky, že u nás vlastně od císaře pána nám stát jmenuje soudce, stát nám jmenuje policajta, stát nám jmenuje státního zástupce a je to vlastně od Pána Boha dané a nemáme žádnou možnost - nikdo vlastně ani soudce nezná, nikdo nezná vlastního policajta. Emigranti a buřiči, kteří odcházeli v 18. a 19. století do dnešních Spojených států, tak první, co si udělali, že si zvolili svého starostu, zvolili si svého soudce a vzali si dodatek 1. ústavy, který říká na naše poměry nesmírnou svobodu projevu. Nesmírnou. A to je vlastně ta, jako bych řekl opozice nebo druhá stránka věci, že může být vláda jedné strany, protože lidé se mají kam obrátit. Říkám odpovědně, že lidé v Praze se nemají kam obrátit, když mají problémy. Já bych pustil jenom krátkou ukázku z videa. (Spuštěn záznam - špatně slyšitelné.) Nejdřív jde zvuk, ale já vám to vysvětlím. Toto je radní, který dělá sociální politiku. A všimněte si těch starých lidí tam. Ještě vydržte, k tomu se dostanu. Jenom minutu vydržte. To je Praha, magistrát, zastupitelstvo. A to je radní Janeček pro sociální politiku. To vysvětlím. Dívejte se na ty lidi, jak vypadají, staří lidé, dívejte se na ně, teď budou vidět. To stačí. Já vám to uvedu na příkladu. Po roce 2006, kdy byly volby, tak vždycky byl v Praze, a mám tu ještě druhou petici, která se týká domova důchodců, to tady máme oba, tu druhou petici. V Praze byl vždycky radní pro sociální věci a držel si lajnu sociální. Dnešní radnice dala věci sociální plus prodej bytů a nemovitostí a ti lidé, kteří měli prokazatelně na dožití smlouvy, tak jim dává smlouvy na dva roky, na pět let a pak musejí žádat a jsou z toho nešťastní. Čili to je ten problém a ti lidé nemají zastání - nikde nemají zastání! A druhá stránka věci je systémová. To, že jsou rozděleny obecní volby termínově a volby do krajů, má hluboký význam. Já dám příklad, já jsem to říkal minule, já se tím netajím. Já mám dobré vztahy s panem hejtmanem Tošenovským, kterého považuji za velice dobrého, a ten, když dělal volby v roce 2000 krajské v Ostravě, tak naplánuje si na čtyři roky rozpočty do roku 2004. Ale 2002 jsou obecní volby a tam se mu změní starostové, ve Frýdku-Místku a jinde, a musí s nimi jednat o rozdělení, a ti mu do peněz koukají, kam peníze dává. Kdežto v Praze vítězná strana, ať je to kterákoliv, má na čtyři roky město propachtované. Ale částka, kterou má Praha, je ročně 45 mld., to je za 4 roky 180 mld., k tomu má 30 mld. dluhů, čili to je přes. 200 mld., které zastupitelé rozdělují. Je to 200 tisíc milionů. To je nesmírná částka, která se rozděluje bez jakékoliv opozice. Není opozice a právě kdyby byly volby tak, jak mají být, tak uprostřed období by měly být volby obecní, které by narušily hegemonii vládnoucí strany. Říkám, je jedno, která tam bude. Kdyby vyhrála nějaká strana jiná, bylo by to třeba ještě horší, než je teď, čili to není otázka stran, je to otázka systému. Pak je tady druhá věc, velice závažná. Máte tam jasně dané paragrafy, článek 101. Jsou volby obecní, kdo má mandát do obecních voleb, nemůže zastávat mandát v kraji. Tam máte § 121 zákona o hl. m. Praze. Dodneška tam je ostuda, že zastupitelstvo zvolené roku 1998 podle zákona o obcích si dalo, že se považuje za zastupitelstvo do roku 2002, to znamená, že oni převzali mandát do kraje, ačkoliv nebyli voleni. Toto ústava v žádném případě neumožňuje takovýto přístup. Já už budu stručný, pane předsedo. A co my navrhujeme, je, udělat tlustou čáru. Nechceme se vracet zpátky, ale chceme pozitivní řešení problému. To znamená, aby teď se zkrátilo funkční období pražského zastupitelstva, byly řádné krajské volby. To samé se týká příspěvku na mandát. V Praze dostaly strany přes 100 mil., aniž by se konaly krajské volby, což narušuje článek pět ústavy o volné soutěži politických stran. A poslední věc, a tím končím, pane předsedo, je, že majetek a držení majetku není náhoda. Je to určité privilegium, a proto vždycky byly strany konzervativní, ty bohaté, které držely zákony a ústavu, aby majetek si mohly podržet. Okamžikem, kdy ti majetní budou ústavu a zákony nedodržovat, skončí to tím, že jim zase ten majetek vezmou. A proti nám stojí 200 mld., které už jsou předem rozdělené bohatým společnostem a ty udrží… (Předsedající: poslední minuta!) A tím udrží veškerá média, všechno je zticha, nikdo se nic nedozví a je to špatně, protože jak víte, studenti manifestovali divadlo, nakonec vtrhli na zasedání zastupitelstva a přerušili ho, protože mládež si to líbit nenechá! Všechno, děkuji.

Senátor Karel Barták : Dobře, já vám děkuji, pane inženýre, za dodržení času i za informace, které jste nám podal. Já jsem vám položil otázku o tom, jak reagovaly ostatní instituce, kam jste petice poslali. Zapomněl jste, nebo jste nechtěl odpovědět. (Zapomněl.) Tak bych vás poprosil stručně.

Ing. Karel Berka : Ano. Petiční výbor Poslanecké sněmovny předal toto výboru ústavně-právnímu Poslanecké sněmovny, nicméně já jsem mluvil s panem Markem Bendou a ten zase to předal zpátky petičnímu výboru, protože řekl, že není soud a že to řešit nebude. Čili tam to momentálně visí ve vzduchoprázdnu. Nechci být osobní, ale většinou ti aktéři toho, co to dělali roku 2000, to byl ten neústavní stav, tam dodneška ve Sněmovně jsou…

Senátor Karel Barták : Komentáře, prosím vás, nechte. Já chci vědět informace, odpovědi na otázky, které jsem vám položil. Takže nikdo další zatím nereagoval. (Ne.) Děkuji. A tím otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo si přeje diskusi? Pan senátor Mejstřík. Prosím, máte slovo.

Senátor Martin Mejstřík : Selským rozumem je to viděno tak, že pan inženýr a jeho spolupracovníci mají pravdu. Já jsem si přečetl materiály, neměl jsem na to moc času, dostal jsem to včera, ale snažil jsem se to projít a přečetl jsem si vyjádření Ministerstva vnitra. Ono nemůže být jiné, než je. Ministerstvo vnitra by popřelo samo sebe a uznalo by zásadní chybu, kdyby dalo panu inženýrovi Berkovi za pravdu. Ale to, že Praha nemá krajské volby, si myslím, že je zásadní chyba a že to je opravdu rozchod s ústavou. Já jsem se snažil projít i odpověď ústavního soudu, kde v obou případech se zastavili na formálních věcech, nezabývali se meritem ani v případu Petra Štěpánka, ani v případu pana Ing. Berky, takže nelze říci, že by Ústavní soud dal za pravdu té nebo oné straně. Prostě Ústavní soud se k tomu vůbec nevyjadřoval. Mně se zdá tento problém závažný, zajímala by mě představa, tedy neměl jsem čas o tom přemýšlet, například Ing. Berky nebo jeho právníků, jestli o tom uvažovali, jak by to mělo v praxi fungovat, protože je pravda, že mělo-li existovat ještě krajské zastupitelstvo, tak tady máme další orgán, to znamená dalších 70 lidí. Nevím, tohle jsem nedomýšlel, tak na to bych se zeptal pana inženýra, jestli to má nějak promyšlené. Ale systémově je to určitě špatně a dávám za pravdu Ing. Berkovi. Mě by zajímalo ovšem, na zasedání výboru bych rád viděl ústavního právníka, který by nám pomohl se v té věci zorientovat, a případně bych stál za to, aby zde byl přítomen někdo z Ministerstva vnitra, aby obhájil to, co nám ministerstvo píše. To jsou dvě věcné připomínky, jeden dotaz na Ing. Berku a poznámka k projednávání této petice.

Senátor Karel Barták : Já vám děkuji, pane senátore. Samozřejmě ta slova, která jste řekl, jsou vaše slova, ale vy jste řekl, že jste dostal petici včera. Jenom bych nechtěl, aby to vyznělo tak, že sekretariát vám poslal včera tento materiál. Všichni ostatní jej dostali nejméně před třemi nedělemi nebo 14 dny. Takže bych byl hrozně rád, kdybyste toto vysvětlil, proč jste to dostal včera.

Senátor Martin Mejstřík : Já se omlouvám, pro pana inženýra, já jsem tady nebyl měsíc, takže materiál jsem dostal v nejbližším možném termínu.

Senátor Karel Barták : To jsem moc rád, aby bylo jasno. Já se snažím, aby byly všechny administrativní věci, já k tomu vedu dost, si myslím, sekretariát, aby vše bylo projednáno tak, jak má. Dobře, děkuji. Přeje si někdo další diskutovat k této otázce? Pan senátor Pavlata. Prosím.

Senátor Josef Pavlata : Já jenom velice krátce, v podstatě za sebe s tím, že bych to navrhl i našemu výboru. Já jsem si podrobně přečetl jak petici, tak vyjádření Ministerstva vnitra, i vzápětí vyjádření Ing. Berky, resp. občanského sdružení Občané za svá práva v Praze, které podepsal pan Ing. Berka. Myslím si, že by se se stanoviskem MV ČR měl ztotožnit i náš výbor, a zároveň se ztotožňuji s tím, co napsal ve svém dopise pan Ing. Berka, že Ministerstvu vnitra nepřísluší podávat závazný výklad právních předpisů, k tomu je příslušný nezávislý soud. Sdělení ve věci je pouze proto právním názorem, totéž se týká i našeho výboru. Ani našemu výboru nepřísluší podávat závazný výklad právních předpisů, neboť k tomu je příslušný nezávislý soud. Já navrhuji, aby se náš výbor ztotožnil s vyjádřením Ministerstva vnitra, které nám bylo včas dodáno, a měli jsme možnost se s ním seznámit. Tolik z mé strany.

Senátor Karel Barták : Děkuji. Já registruji toto usnesení. Paní místopředsedkyně Janáčková. Prosím, máte slovo.

Senátorka Liana Janáčková : Možná bych tedy doplnila, aby bylo úplně všechno vyčerpáno, že doporučujeme petentům, aby se obrátili na soud, naše doporučení tedy. Děkuji.

Senátor Karel Barták : Čili jako průvodní to, že souhlasíme - to by byly dvě věci, že jednak souhlasíme s názorem ministra vnitra a současně doporučujeme petentům, aby se v této složité otázce obrátili na Ústavní soud. Otázka je samozřejmě počkat, jak se k tomu postaví náš ústavně-právní výbor. Myslíte, že… (Poznámky mimo mikrofon.) Dobře, čili to nebudeme vázat na usnesení ústavně-právního výboru.

Další - pan senátor Mejstřík.

Senátor Martin Mejstřík : To, co řekl kolega Pavlata, je to jeho názor, uvidíme, co dál. Mě jenom překvapuje jakási zvyklost už skoro, že se ztotožňujeme s výkladem ministrů. Já už poněkolikáté zdůrazňuji, že jsme zákonodárný sbor a s ministerstvy můžeme, ale nemusíme souhlasit. Já v případě tohoto podání si myslím, že Ing. Berka, já jsem ho četl již před lety v nějaké mailové korespondenci, a musím říci, že mě potěšilo občanské sdružení, že se nenechalo odradit a léta usiluje… Pane předsedo, mohu dohovořit?

Senátor Karel Barták : Já mám jednu věc, kterou bych poprosil, abychom řešili. Já nevím, jestli je možné, aby kdokoliv na našem výboru fotografoval. Je to možné?

Řečník : Promiňte, já jsem myslel, že jsem na veřejném jednání, vy jste ústavní činitelé a i podle rozhodnutí Ústavního soudu není žádný důvod, proč bych vás nesměl fotit. To jsem překvapen, pane předsedo.

Senátor Karel Barták : Já samozřejmě toho pána neznám, takže já chci vědět, kdo to je. Vy jste novinář, ukažte mi novinářský průkaz. (Debata mimo mikrofon.) Děkuji. Tak internetové zpravodajství - zpravodaj a komentár Jan Šinágl, angažovaný občan a nezávislý publicista. Ano, děkuji, pane Šinágle. (P. Šinágl pronáší svůj komentář.)

Senátorka Liana Janáčková : Pane Šinágle, prosím vás pěkně, jednak tedy jsme nedovolili, senátoři, kteří vás tedy známe, samozřejmě, abyste tady mohl mluvit, to tedy neumožňuje jednací řád bez dovolení, takže s dovolením, kdybyste si sedl.

Senátor Karel Barták : Měl slovo pan senátor Mejstřík. Promiňte, pane senátore, že jsem vás přerušil, ale považoval jsem to za potřebné.

Senátor Martin Mejstřík : Pane předsedo, já bych byl rád, abyste ostatní kolegyně a kolegy případně upozornil, stejně jako mě, když mluví za někoho jiného. Paní Janáčková hovořila za mě a já se od toho distancuji. Rád bych, abyste řídil schůzi. Já také nemohu mluvit, kdy se mi zachce. Teď se vrátím k tomu, co jsem chtěl říci. Chtěl jsem říct, že Ing. Berka a jeho sdružení se tímto tématem zabývá již mnoho let, nedali se odradit, snažili se využít všech kroků, které jim náš systém dává, čehož je tedy důkazem i snaha o ústavní podání a to, že to dopadlo, jak dopadlo, to je jedna z věcí, kterou bych zde rád probral s ústavním právníkem. Je samozřejmě snadné udělat to, co navrhl tady pan kolega Pavlata, promiňte, je to můj názor, alibisticky to shodit ze stolu s tím, že se ztotožňujeme s vyjádřením ministra Langera, a tím se toho zbavit a zabývat se důležitějšími věcmi. Ale Ing. Berka poté, co absolvoval za ta léta, tak dospěl do parlamentu, do horní komory, stejně tak jako do dolní pravděpodobně s tím, že předpokládá, že jako ústavní činitelé a zákonodárci se budeme zabývat tím, na co upozorňuje, to znamená zásadním rozporem přijatých zákonů, které jsou v rozporu s ústavou, které byly přijaty ne naším sborem, prostě našimi předchůdci a on na to upozorňuje, což je věc, kvůli které tady také jsme v parlamentu. Proto jsem navrhl jiný postup, a to přerušit projednávání této petice, pozvat na příště zástupce Ministerstva vnitra a buďto přímo někoho z Ústavního soudu, anebo ústavního právníka z některé z našich právnických fakult, abychom si mohli utvořit fundovaný názor. Nebudeme zastírat, pane inženýre, nikdo z nás není právník, a dokonce ani nikdo z členů ústavně-právního výboru Senátu není právník, takže i proto bych byl rád, kdybychom zde nějaké právníky měli. A teprve poté, víte sami dobře, kolegyně, kolegové, že jedna z velmi dobrých věcí, která byla zřízena jako jakýsi pomocný nástroj Senátu, tak je slyšení Senátu. Já ho nenavrhuji v tomto případě, nicméně slyšení, to, co navrhuji já, je minimalizovaný instrument, který je definován ve veřejném slyšení Senátu. Chci, abychom zde měli fundované odborníky, protože my jimi nejsme, abychom si mohli utvořit názor, a potom se rozhodnout, zdali pomůžeme s ústavní stížností, zdali my sami usoudíme, že zákony jsou v rozporu s ústavou pokusíme se je změnit nebo k jinému postupu, ale jiný než tento postup já shledávám za opravdu alibistický a za - nechci volit tvrdší slova, prostě za nezodpovědný. Děkuji za pozornost, a to je tedy můj protinávrh: nedokončit projednávání, přerušit ho a pozvat na příště některé z odborníků, které jsem citoval.

Senátor Karel Barták : Děkuji, pane senátore, já registruji váš návrh, a viděl jsem pana senátora Balína jako dalšího.

Senátor Vlastimil Balín : Evidentně nejde, pane předsedo, dámy a pánové, o jednoduchý problém, což je patrné i z té doby, jak dlouho je to řešeno, ale trošku mě zaráží na jedné straně, že tady říkáme kategoricky, nikdo není z nás právník, a na druhé straně vyneseme soudy typu, že je něco protiústavního. Mně se tato anomálie od prvopočátku prostě nelíbí, ale právě proto, že nejsem právník, a když jsem se díval na časový horizont požadavku petentů, tak se tam objevuje, že už snad od roku 2008 by Praha měla pracovat v režimu voleb do krajského zastupitelstva, aspoň do velkého pražského zastupitelstva, ale to, co třeba tady kolega Mejstřík doporučuje, tak v žádném případě by se to tímto postupem pro petenty nemohlo stihnout. Já se obávám, že stihnout se to nedá ani v jiném režimu a podle mého názoru skutečně asi jediná cesta je, jestli mají pocit, že je něco protiústavního, podání k Ústavnímu soudu. Pro mě jako člena našeho výboru, který se tím zabývá, byť třeba znova říkám, je mi to proti srsti, ale bohužel kroky, které v tom určitém režimu výjimečnosti pražského prostředí byly historicky nastaveny, tak bohužel se opírají o příslušné úpravy legislativy. Bohužel. Takže já nemám pocit, že by se tady dělo něco protiústavního, ale znova, když použiji, nevím, kdo to tady řekl, ten selský rozum, je to určitá anomálie ve vztahu k ostatním krajům, ale když se to otočí, pak jsou dvě cesty různého názoru: buď by tady byly obvody samosprávně volené při komunálních volbách, bylo by tady velké zastupitelstvo pražské a logicky by tady muselo být další krajské zastupitelstvo. Protože kdyby to mělo být tak, že by se velké zastupitelstvo volilo v rámci režimu krajských voleb a ostatní zastupitelstva - zase tady může někdo z tohoto sdružení nebo i jiné sdružení přijde a řekne: no jo, ale jak to, že velké zastupitelstvo je voleno v krajských volbách, ale vykonává samosprávu v rámci celé velké Prahy? Bylo by to zase v obráceném gardu. Proto říkám, je to velmi složitý právní problém a asi by to měli uchopit právníci, ale říkám, nejrychlejší cesta by bylo asi podání k Ústavnímu soudu. Všechno.

Senátor Karel Barták : Děkuji, pane senátore. Teď jsem viděl někoho - pan místopředseda Bureš.

Senátor Milan Bureš : Já budu stručný. Já si myslím, že nic zatím nemáme na stole, co by naznačovalo, že současný stav je v rozporu s ústavou, ani Ústavní soud, ani žádný jiný soud to nenaznačil v žádném svém rozsudku, takže si myslím, že tvrzení pana senátora Mejstříka je pouze jeho vlastní osobní názor na význam. Sám řekl, že není právníkem. Proto mi připadá v tuto chvíli návrh kolegy Pavlaty jako relevantní a možná by bylo dobré, abychom o něm hlasovali.

Senátor Karel Barták : Myslíte, pane senátore, abych přerušil rozpravu a nechal hlasovat bez dalšího. Vy jste řekl, že bychom měli hlasovat. Já na to nemám žádný fóršrift, nějaký jednací řád. Tam samozřejmě je hlasování procedurální na schůzi Senátu, ale to já tady nemohu. Čili vy teď navrhujete, abychom přerušili debatu a hlasovali. (Ano.) Ano, děkuji. Já samozřejmě v této chvíli nemám možnost, vám dát slovo, pane inženýre, protože tady je návrh ukončit… (Námitky mimo mikrofon.) Prosím, senátoři mají další možnost se vyjádřit. Pana senátora Mejstříka jsem viděl.

Senátor Martin Mejstřík : Pane předsedo, já jsem chtěl jenom reagovat na ten návrh. Budeme-li nadále postupovat tímto stylem, jak začíná být zvykem v Senátu, to znamená přerušovat bez dalšího rozpravy a hlasovat o ukončení diskuse, tak se budeme blížit za chvíli opravdu dobám před 20 lety. Takže já jsem chtěl poprosit o to, abyste případně tedy měl k dispozici jednací řád, abychom se řídili jednacím řádem a ne tím, kdo co tady navrhne. Zdá se mi to, co navrhuje kolega Bureš, v rozporu s jednacím řádem.

Senátor Karel Barták : Dobře, najdeme jednací řád, ale já si nepamatuji, že procedurální věci… Tam, když je napsáno, že když to tam není, tak se to bere analogicky ke schůzi Senátu. Z toho jsem vycházel. Pan místopředseda Jermář.

Senátor Jaromír Jermář : Pane předsedo, dámy a pánové, já tady jenom zopakuji a můj názor bude podobný tady panu kolegovi Mejstříkovi, protože já to sám neumím posoudit, takže bych přivítal to, abychom přerušili a pozvali sem odborníka, který nám řekne své stanovisko, a podle toho já bych se i pak rozhodl, protože teď se neumím rozhodnout.

Senátor Karel Barták : Paní místopředsedkyně Janáčková.

Senátorka Liana Janáčková : Já si myslím, ví to všichni kolegové, že každý z nás má zákonodárnou iniciativu, a pokud má problém s nějakým zákonem, tak může vyvinout zákonodárnou iniciativu, i včetně návrhu na změnu ústavního zákona. Takže nechť každý z nás, kdo má názor, že je třeba zaměnit ústavu, tak ať to udělá. To je jediné, co k tomu můžu říct.

Senátor Karel Barták : Pan senátor Václav Roubíček.

Senátor Václav Roubíček : Děkuji, pane předsedo. Vážení kolegové, já jsem z Ostravy, pane inženýre, a s panem hejtmanem Tošenovským se dobře znám. A vaše vývody, které jste tady vedl, to je spekulace, že když se vyhraje. Jediné demokratické, bohudík a bohužel zároveň, jediné demokratické vyjádření jsou volby! A volby, jestli jsou tehdy nebo tehdy a spekulovat, že když vyhraje ten, že to bude jinak, je spekulace. A netahejte do toho pana hejtmana Tošenovského. Ten by určitě tuhle debatu vůbec nevedl. Já nevím, co je špatného na tom, co tady řekli oba dva kolegové - jak Pavlata, tak Balín, aby se to podalo k Ústavnímu soudu proboha. Proč tady někoho volí - když podáváme k Ústavnímu soudu, já nevím, Lisabonskou smlouvu, a co já vím, to je problém Ústavního soudu, nikoho jiného, protože tady jeden říká, že se porušuje ústava, to říkáte vy, ten říká, že se neporušuje ústava, tak to nemůže vyřešit nikdo jiný, než Ústavní soud. Zároveň říkám, že je iluzorní si myslet, že do voleb, které se mají konat 15. nebo 16. října, se to vyřeší. To bych rád, ať si to v Praze vyřešíte. Nám v Ostravě to tak moc nevadí, když si tady volíte, volte si, jak chcete!

Senátor Karel Barták : Děkuji. Pan senátor Mejstřík.

Senátor Martin Mejstřík : Já bych souhlasil s tím, co říkal kolega Roubíček, vyjma toho závěru, protože to si myslím, že nemělo nikdy padnout na této půdě. Je zde argumentováno tím, že se cosi nestihne. Já jsem se chtěl zeptat, už tedy druhý dotaz na Ing. Berku, já se osobně nedomnívám, že je tak důležité přijmout rozhodnutí teď v tomto okamžiku nebo se vztahovat k nějakým termínům. Tady jde o systém. Samozřejmě by bylo dobré to vyřešit co nejdříve, bude-li to možné. Je-li to opravdu rozpor s ústavou, tak bychom ho měli napravit co nejdříve, ale na druhou stranu se mně zdá ne zcela korektní argumentace, že se to nestihne stejně, tak se tím vůbec nezabývejme. Nebo argument: dělejte si v Praze, co chcete, my to v Ostravě máme vyřešeno! Proboha, prostě kde to jsme? To je ten druhý dotaz, jestli požadavek petentů, ale já jsem ho zde nevyčetl, je, že se to musí stihnout do nějakého termínu. Já jsem ho tam nevyčetl a myslím si, že to tak ani není. Tady jde o systém. Jestliže jsem zde hovořil o tom, že nikdo z nás není právník, to je pravda. A nejenom, že bych zde rád viděl někoho z Ministerstva vnitra, ať obhájí ten názor. Já mám několik otázek k vyjádření Ministerstva a rád bych je někomu položil, ať mně to vysvětlí! Ale nemám komu. Já si nemůžu utvořit názor, protože právník nejsem, a i kdybych byl, tak mohu mít jiný názor než právník Ministerstva vnitra. V debatě, a my jsme zákonodárci, tak v debatě se tvoří názor. Od toho jsou slyšení, proto jsem o tom mluvil, a od toho je výbor - ke kolegyni Janáčkové, tak prostě sem nechoďme. Zrušme petiční výbor. Samozřejmě každý z nás může si vzít tento podnět za svůj a prostě změnit zákon a podat ho. Dokonce už nepotřebuji ani čtyři kolegy, teď to můžu udělat sám. Ale potom zrušme petiční výbor a možná bychom mohli zrušit Senát. Senát měl poměrně dosti exkluzivní, byť neoblíbené exkluzivní postavení v tom, že jsme zde se chovali a jednali seriózně a zodpovědně. Tuto dobu já jsem zažil a bohužel tedy skončila. Druhá otázka na pana inženýra: Co konkrétně chce?A to, co jsem nedopověděl. Já nejsem právník, rád bych zde viděl někoho z Ministerstva vnitra, rád bych zde viděl nějakého ústavního právníka, protože to je specifický obor. Ale zároveň bych si sem rád přivedl své externí spolupracovníky, právníky, protože to je opravdu zásadní věc. A já v Praze žiji! Praha je, co se týče korupce, nejhůře postavené město v republice. V rámci Evropy ČR je na jednom z nejhorších míst. Takže má-li to, co navrhuje Ing. K. Berka, sloužit jako jedno z protikorupčních opatření, jako že já to tak cítím, tak se mně zdá, že je dobré o tom uvažovat, vážení pánové a dámo. Nehledě na to, tím skončím, že jak jsem začal, selský rozum říká: jsou-li kraje, mělo by být krajské zastupitelstvo a krajské volby a ne, že v Praze uděláme kočkopsa, kde jedna a ta samá parta, v tom mně selský rozum říká, že má Ing. Berka pravdu, že jedna pražská parta si rozebere obě zastupitelstva přesně na stejnou dobu. A ještě pobere ten - jsou to jedni a titíž lidé! Prostě v Praze se vynechávají jedny volby a pobírají ten příspěvek. Takže tam logika mi říká, že není něco v pořádku, ale rád bych to tady probral a od toho náš výbor je.

Senátor Karel Barták : Děkuji, pane senátore. Položil jste otázku, ale já ještě, než dám slovo panu Ing. Berkovi, tak kdo si přeje dále diskutovat? Pan senátor Roubíček.

Senátor Václav Roubíček : Já bych, pane předsedo, poděkoval a chtěl bych vás poprosit jako předsedu, abyste požádal pana senátora Mejstříka, aby se nestavěl do role arbitra tohoto výboru, který posuzuje zde, co se může říct a co se nemůže říct, a aby se zamyslel také nad svojí rolí, jestli on není jednou z příčin, proč jednání v Senátu zhrublo. Děkuji.

Senátor Karel Barták : Já samozřejmě… Já bych vás, pane Šinágle, poprosil. Buď se budete chovat slušně, nebo požádám stráž, aby vás vyvedla. Posaďte se a případně si nalijte kávu, a komentáře si nechte někam jinam. Pan místopředseda Jermář.

Senátor Jaromír Jermář : Já, prosím vás, jenom krátce ještě zopakuji. Já tady vidím hlavní problém v tom, který by měl řešit situaci, jestli opravdu tedy je situace, která v Praze je, je v souladu s naší ústavou, s naším právem. Proto, jak jsem říkal, já to posoudit neumím, takže jsem se připojil k názoru, aby sem buď přišel ústavní právník nebo někdo, kdo by nám řekl, ano je to možné, není to možné. Podle toho já se rozhodnu. Já jinak bez toho se neumím rozhodnout. Mně samozřejmě vadí, tam je problém, já nevím, počet pražských zastupitelů je 70, zase o krajích se říká, že maximální počet je 65. Je tam těch věcí více. Ano, je to krajské uspořádání, kdy Praha je krajem, je tam nějaká výjimka, že tedy Prahu řídí zastupitelstvo městské, anebo přiblíží se to spíše ke způsobu krajů. Já sám, jak já bych to viděl, bych byl pro to, aby prostě, když jsou volby do krajů, aby byly volby v Praze, aby to bylo vnímáno tak, že do všech krajů, i tedy do pražského, se volí stejně. Ale to je můj názor, který neumím posoudit. Proto se připojuji, opakuji to už znova. Myslím si, že toto je hlavní problém, který je i hlavním problémem petice, takže to bychom měli řešit a ostatní věci bych ponechal mimo.

Senátor Karel Barták : Paní místopředsedkyně Janáčková má slovo.

Senátorka Liana Janáčková : Já to také upřesním. Samozřejmě, že leccos může být považováno minimálně za zvláštnost, ale moje vystupování opravdu vede k tomu, ať to tedy rozlouskne Ústavní soud. Znova to říkáme všichni, nejsme právníci, a ani kdyby mi to tři právníci vysvětlovali - dva právníci mají vždycky tři právní názory. To jsme si už zažili, to známe. Mě jako starostku městského obvodu v Ostravě, statutárního města, také napadají různé záležitosti, proč ano nebo ne, protože já třebas nevím, jestli městské části v Praze mají subjektivitu nebo nemají. Je to zcela určitě věc, která by stála za posouzení, já jsem pro, ale můj postoj je takový, že já to neumím posoudit, ani kdyby sem přišli tři právníci z Ústavního soudu a pět zástupců z Ministerstva vnitra. Takže moje rada opravdu a bez jakýchkoliv vedlejších úmyslů byla, nechť to opravdu řeší Ústavní soud. Pokud to vyřeší tak, že vám řekne: ano, máte pravdu, tak potom následuje změna ústavního zákona, kterou už samozřejmě si potom někdo musí osvojit, ale bez toho to jaksi nepůjde. Ale jestli už to bylo u Ústavního soudu a řešily se podle kolegy Mejstříka pouze formální záležitosti, tak ani toto nejsme ale schopni my posoudit, jestli to bylo in medias res anebo ne. Neumím to posoudit.

Senátor Karel Barták : Slovo má pan místopředseda Jan Hálek.

Senátor Jan Hálek : Pane předsedo, dámo a pánové, všichni vidíme a slyšíme, že se točíme pořád dokolečka, vlastně nepostoupili jsme ani o píď dál a stále se to točí dokolečka. Z toho důvodu bych znovu otevřel návrh, který tady podal senátor Bureš, a ten byl zcela v souladu s jednacím řádem Senátu, kde říkají, že schůze výboru se zabývá přiměřeně stejnými pravidly jako u plenárního zasedání. To znamená, jestliže podal návrh na ukončení, tak je to stejné a je to platné. Čili to znamená, že by se mohlo hlasovat o ukončení.

Senátor Karel Barták : Já si myslím, pane místopředsedo, že jsem přesně takhle zareagoval, že jsem řekl, že nevím, že by tam ten paragraf byl na jednání výboru, ale že se paragrafy berou přiměřeně. Proto jsem řekl, že to bude ukončeno a byl jsem tedy upozorněn, že nečiním dobře, a tudíž jsem dále nechal hovořit. Takže já nechám hlasovat o tom, jestli chcete ukončit - a budeme tedy hlasovat. Nedá se nic dělat. Bylo řečeno, že to mám brát přiměřeně. Jednu chybu dvakrát neudělám, pane senátore Mejstříku.

Senátor Martin Mejstřík : Pane předsedo, já zásadně nesouhlasím, protože já si nepamatuji, možná mám špatnou paměť, ale že by se za šest let v Senátu stalo, že by někdo navrhl ukončit diskusi, a ta se ukončila. Vážená kolegyně, kolegové, možná si zde někteří z nás, nebo z vás respektive, pletete jednání zastupitelstva a Senátu. Toto se stalo jednou jedinkrát, a ne zde, ale v Poslanecké sněmovně, kdy poslanci tzv. v uvozovkách demokraticky odhlasovali to, že Mejstřík nedostane slovo. Ale v demokratickém parlamentu sebrat někomu slovo a ukončit diskusi, to je prostě skandální! To se děje na zastupitelstvech, kde to je poměrně běžné, že se nechá doběhnout diskuse, kdo je přihlášen, tak se to dojede. Ale já bych prosil paní dr. Hubovou, nebo někoho, aby se podíval na jednání Senátu, je-li v jednacím řádu tato možnost dána. Já si myslím, že není.

Senátor Karel Barták : Vy zpochybňujete to tvrzení, že se přiměřeně berou pravidla.

Senátor Martin Mejstřík : Ne, já tvrdím, že v jednacím řádu Senátu není možnost ukončit rozpravu.

Senátor Karel Barták : Ne, tady nebyla ukončena rozprava, tady byl návrh hlasovat - hlasovat bez rozpravy.

Senátor Martin Mejstřík : Ale o tom hovořím! To nelze! Nelze hlasovat bez rozpravy. Jsme Parlament, proboha!

Senátor Karel Barták : Paní místopředsedkyně Janáčková

Senátorka Liana Janáčková : Já bych jenom chtěla upozornit na takovou drobnost, za kterou jsem byla osočena já, že hovořím bez udělení slova. Pan kolega Mejstřík rovněž hovořil bez udělení slova. A já bych si přála, kdyby nás neustále nekomandoval, co můžeme a co nemůžeme dělat. Jestli se mu jednání ve výboru nelíbí, tak ho může opustit.

Senátor Karel Barták : Já si myslím, že když už to takhle připouštíme, tak že by pan Ing. Berka odpověděl na dotazy. Pane inženýre, máte slovo.

Ing. Karel Berka : Děkuji. Já bych aspoň odpověděl velice stručně na dotazy. Čili já bych velice rád zdůraznil: máte tam tisk 384 z roku 1999. Tento tisk připravila vláda, tehdy byl předsedou Legislativní rady vlády pan doktor Rychetský. Ten návrh je přesně kompatibilní s ústavou a je velice jednoduchý. To, co bylo, jak říká pan senátor Roubíček, v Ostravě je kraj a města. V Praze je kraj - zastupitelstvo v Praze je jako jediné krajské a městské části jsou obce. Tak to dělal pan Rychetský roku 1999, tak je to v souladu s ústavou. Že to potom podivným způsobem poslanci změnili, je druhá stránka věci. A jsou dva způsoby nápravy. Jeden způsob je Ústavní soud. První návrh dal právník Petr Kužvart. Ústavní soud to shodil pro formální důvody. Druhý jsem dal já - pro formální důvody. Ústavní soud podle mého názoru nesplnil svou povinnost a neupozornil parlament na to, že je tady problém velice závažný, na to měl upozornit, proto na to upozorňuji. Uběhlo osm let. Druhá možnost je to, co píše pan ministr Langer v dopise, který citujete, že je možnost udělat legislativní proces, sami od sebe a zákony změnit. A protože to trvá osm let, proto jsem vás, Senát požádal slušně, seriózně a děkuji panu předsedovi, že mi umožnil vystoupení. A dávám, vážení pánové a dámo, ke zvážení opravdu, aby byla možnost ten prostor si udělat a nehodit to přes palubu na dalších osm let, protože v Praze je situace velice vážná. Minulé zastupitelstvo, mám to tam nahrané, mladí lidé vstoupili na zasedání, přerušili ho pískotem, odmítli poslouchat a je otázka času, kdy se to stane i vám.

Senátor Karel Barták : Nezlobte se, pane inženýre, tohle myslím, že už je trošičku mimo položené otázky, takže vám všem děkuji. Obvykle tedy na schůzi Senátu nejdřív hlasujeme o protinávrhu, a pak o prvním návrhu. Čili já použiji to zase přiměřeně, takže bych nechal hlasovat nejprve o návrhu pana senátora Mejstříka: přerušit, pozvat zástupce Ministerstva vnitra, ústavní právníky a pan senátor řekl, že by si přizval i svoje lidi a že by se tedy udělalo takové, dá se říct, výborové slyšení k této věci. Víme, o čem hlasujeme? Prosím, kdo je pro tento návrh? Čtyři. Čili je nás devět, takže návrh nebyl schválen. Teď bych nechal hlasovat o návrhu pana senátora Pavlaty, kde tedy se přikláníme k názoru pana ministra Langera a doporučujeme petentům, aby se s problémem obrátili na Ústavní soud. Je to takto formulováno asi správně. Prosím o hlasování. Kdo je pro? Pět. Čili je to nadpoloviční většina, jsme usnášeníschopní, tím projednávání tohoto bodu končí a petenti budou písemně informováni o tomto hlasování. Já děkuji všem zúčastněným, panu inženýru Berkovi, všem ostatním a jinak si myslím, že to bylo trošičku neobvykle živé, ale to tak nějak do parlamentu patří. Takže vám všem děkuji za aktivní účast.

Jednací řád Senátu:

§ 68

(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci.
(2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.
(3) Senát se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně.


Dopis senátorovi Martinu Mejstříkovi

Vážený pane senátore,

při dnešním jednání senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se projednávala petice občanského sdružení Občané za svá práva v Praze. Předmětem petice byla žádost "Za dodržení ústavy a za konání svobodných voleb v kraji Praha". Podle usnesení vlády 384/1999 mají se totiž konat krajské volby ve všech krajích současně a Praha nemá v Ústavě žádnou výjimku.

V průběhu jednání přednesl senátor Mgr. Milan BUREŠ návrh na ukončení diskuze. Tento návrh dal dokonce dvakrát a trval na hlasování o přerušení diskuze. Podle zákona č. 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu, § 68, odst. 1 "Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci". Znamená to, že

1/ Nelze odejmout senátorům ani osobám, pozvaným na jednání, slovo pod záminkou návrhu na ukončení diskuze a hlasováním senátorům a pozvaným osobám zakázat se k projednávaným záležitostem vyjádřit. Petice občanů, kteří žádají svobodné volby v kraji Praha, byla řádně na demonstraci dne 29. května 2008 přečtena a účastníky podepsána. Nekvalifikovaný pokus odejmout zástupci petentů slovo tím, že hlasováním členů výboru je mu zakázáno se k petici vyjádřit, je poškození Listiny základních práv a svobod, garantovaných Ústavou. Na půdě Parlamentu je to ovšem skandál, nemající v České republice obdoby.

2/ Předkladatelem návrhu, aby bylo zástupci petentů zakázáno v Parlamentu hovořit, je senátor za Občanskou demokratickou stranu, pan Mgr. Milan BUREŠ. Je důvodné podezření, že tento pan senátor neumí číst, protože není schopen § 68 zákona o jednacím řádu senátu pochopit. Pan Mgr. Milan BUREŠ je současně ředitelem základní školy v Moravskoslezském kraji. Jak může učit svoje žáky?

Vážený pane senátore, podle § 14, odst.2, lze disciplinární řízení zavést proti senátorovi, který svým projevem na zasedání Senátu či jeho orgánu urazí senátora či jinou osobu, oprávněnou zúčastnit se zasedání výboru ze zákona. Při dnešním jednání jste oprávněně, přesně podle § 68 zákona o jednacím řádu Senátu, protestoval a cítil se jistě uražen hanebným návrhem pana senátora Mgr. BUREŠE na umlčení zástupce předkladatelů petice. Zvažte prosím možnost, podat podnět pro zahájení disciplinárního řízení proti panu Mgr. Burešovi.

Pan senátor Mgr. Bureš bude v Senátu až do roku 2010 a projevy, zakazující občanům v Parlamentu hovořit, musí být řádným disciplinárním postupem odsouzeny. Jestliže trestáme obyčejné občany za porušení zákona, tak přesně stejně za porušení zákona č. 107/1999 Sb., by mělo být i zahájeno řízení s provinilcem.

Pokud by to bylo třeba, rád Vám uvedené skutečnosti dosvědčím.

S úctou

Ing. Karel Berka
Občané za svá práva v Praze